Arcidiecézní muzeum – filmový záznam ČT z roku 1999

Čas: 19:00
Vstupenky objednávejte ještě dnes pomocí tohoto formuláře
Cena: 0 Kč

Účinkující: 

Adriana Kohútková / soprán

Adriana Kohútková
Vystudovala zpěv na VŠMU v Bratislavě. V r. 1993 se stala sólistkou opery SND v Bratislavě. Hostovala na předních operních a koncertních pódiích v Evropě a Japonsku. V Paříži nahrála v rozhlase 16 Janáčkových písní a pro firmu HNM International dvě Respighiho opery. V r. 1996 nazpívala na CD titulní postavu opery E. Chabriera Gwandolina jako světovou premiéru. Její široký operní repertoár je zařadil mezi nejvyhledávanější sopranistky.

Vladimír Chmelo / baryton

Vladimír Chmelo
Absolvoval JAMU v Brně a v r. 1986 se stal stipendistou letních kurzů v italské Sieně u prof. Daniela Ferro. Přijal angažmá v Janáčkově opeře v Brně, kde patří k jejím předním sólistům. Stálý host Státní opery Praha a Slovenského národního divadla v Bratislavě. Spolupracuje jako koncertní pěvec s mnoha našimi orchestry, nahrává pro rozhlas, televizi a gramofonové společnosti a je častým hostem v zahraničí. Nositel ceny “Thálie 98“ za roli Fanuea z opery Arriga Boita Nerone.

Český filharmonický sbor Brno

Český filharmonický sbor Brno (foto Kamil Jursa)
Český filharmonický sbor Brno (založen 1990) patří k světové interpretační špičce. Vystupuje na všech evropských prestižních festivalech i významných koncertech, vyniká vysokou profesionalitou a mimořádným hudebním cítěním. V čele stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem sta osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje padesát let. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, loni pak za dlouholetou uměleckou činnost Cenu města Brna v oboru hudba. Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Díky své kvalitě absolvuje ročně devadesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. Přestože sbor hostuje na nejvýznamnějších zahraničních festivalech, domácí publikum ho může slyšet na mnoha koncertech i v České republice. Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu ocenění.

Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK

Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK
Symfonický orchestr hlavního města Prahy – FOK patří k předním orchestrálním tělesům v evropském měřítku. Byl založen v roce 1934 jako menší orchestr se zaměřením nejen koncertním. (Původní zkratka FOK – znamená Film, Opera, Koncert). Interpretační úroveň i význam orchestru dosáhly mezinárodního významu, v době éry šéfdirigenta dr. Václava Smetáčka, v letech 1942-72, kterému s velmi brzy podařilo vybudovat velké symfonické těleso s ambicemi obstát dramaturgicky i umělecky na světových pódiích. V tomto trendu pokračovali další šéfdirigenti. Orchestr je stálým hostem mnoha mezinárodních hudebních festivalů. Navštívil většinu evropských zemí, opakovaně Severní Ameriku, Japonsko, vystupoval v Izraeli, Korei a Taiwanu. Zvláštní kapitolou jsou zvukové záznamy na hudebních nosičích, jejichž množství je možno orchestr řadit k nejvyhledávanějším. Jmenujme alespoň několik uměleckých osobností, které stály za dirigentským pultem: Václav Talich, Rafael Kubelík, Karel Ančerl, Charles Munch, Sir Georg Solti, Seiji Ozawa, Zubin Mehta, Serge Baudo, Sir Charles Mackerras, Kurt Masur, Gennadij Roždestvenskij a další.

Stanislav Macura / dirigent

Stanislav Macura
Stanislav Macura je významný český dirigent, laureát mezinárodní dirigentské soutěže v Besançonu a laureát dirigentské soutěže Herberta von Karajana v Berlíně. Dirigoval na mezinárodních festivalech, např. Pražské jaro, Bratislavské hudební slavnosti, Hudební festival Istanbul, Festival Athény, Wiener Musikfestspiele a další. Dirigoval téměř ve všech zemích Evropy a v Japonsku. Je spoluzakladatelem a do roku 2008 byl i dramaturgem a uměleckým garantem Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci. Macurovo dirigentské umění proslulo exaktními přístupy při studiu hudebních děl, oduševnělostí, romantickým smyslem pro krásu výrazového detailu, velkorysost formy i širokou monumentalitu a především, neomylným citem pro díla s maximální filosofickou hloubkou sdělení.