Sylva Čmugrová v letech 1985–1991 studovala hru na klavír na pražské konzervatoři. V roce 1989 zároveň na stejné škole začala studovat druhý obor – zpěv pod vedením prof. Jiřiny Markové. Po ukončení konzervatoře v r. 1993 pokračovala ve studiu zpěvu na Akademii múzických umění v Praze ve třídě prof. Magdaleny Hajóssyové, kde v r. 1998 studium úspěšně završila. Zúčastnila se řady mistrovských kurzů v České republice, Itálii a Lichtenštejnsku. Je laureátkou mezinárodních pěveckých soutěží A. Dvořáka v Karlových Varech, E. Destinnové v Českých Budějovicích, Motorola v Ženevě, Královny Sonji v Oslu a  As.Li.Co . v Miláně. Od sezony 1996/1997 byla sólistkou Státní opery Praha (SOP), kde se představila jako Janáčkova Varvara (Káťa Kabanová), Fjodor (Boris Godunov), Olga (Evžen Oněgin), Orlowski (Netopýr), Dorabella (Cosí fan tutte), Siebel (Faust), Maddalena (Rigoletto),Mercedes (Carmen), Grimgerde (Valkýra), Flora (Traviata), 2. dáma (Kouzelná flétna), 2. žínka (Rusalka), Pavlína (Piková dáma), Berta (Lazebník Sevillský) aj. Od roku 2012 je sólistkou Opery Národního divadla v Praze (ND). Účastnila se také několika turné SOP a Opery ND  po Japonsku a Koreji. Jako host rovněž vystupovala v plzeňském Divadle J. K. Tyla (Niklas - Hoffmannovy povídky, Kolombína - Busoniho Harlekýn), v Hudebním divadle Karlín (Helena - Polská krev), v Ústí nad Labem (Cherubín - Figarova svatba) a v Mozart Opeře. V Divadle F. X. Šaldy v Liberci nastudovala Rosinu (Lazebník Sevillský), Charlotte (Werther), Suzuki (Madame Butterfly), Orfea (Orfeus), Lišáka (Liška Bystrouška) aj. Rovněž se věnuje koncertní a oratorní činnosti doma i v zahraničí (Kanada, Japonsko, Itálie, Francie, Švýcarsko, Německo, Španělsko, Polsko, Litva aj.). V lednu 2017 vystoupila v Japonsku s Pardubickou filharmonií v Beethovenově 9. symfonii. V březnu 2017 zpívala v pražské světové premiéře Ecce hommo José Cury.  Spolupracuje s předními hudebními tělesy (FOK, Česká filharmonie, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Hradec Králové, Musica Florea, Capella Regia Praha či Collegium 1704) a též s Českým rozhlasem.

Basista Jiří Přibyl studoval zpěv soukromě u Václava Zítka. V roce 1996 se stal členem sboru Národního divadla v Praze. Zde dostal i sólové příležitosti. První velkou rolí, kterou zaujal, byl Banco ve Verdiho Macbethovi v Divadla F .X. Šaldy v Liberci. Hostoval ve Státní opeře v Praze a na operních scénách v Ostravě, Opavě, Plzni a Brně. Jeho repertoár obsahuje nejen tituly operní, ale věnuje se též interpretaci oratorních děl. V současné době je sólistou Moravského divadla v Olomouci. V roce 2014 obdržel cenu Thálie.

Komorní orchestr Czech Virtuosi (umělecký vedoucí Karel Procházka), zahájil svoji koncertní činnost před více než dvaceti lety. Během svého působení odehrál stovky koncertů zahrnujících díla světových mistrů komorní, symfonické, duchovní i operní hudby, a to od baroka až po současnost. Doménou orchestru i přesto zůstává tvorba W. A. Mozarta. Kromě řady koncertů ve Vídni, například ve slavném Konzerthausu či Schönbrunnu, lze však Czech Virtuosi slyšet i ve vzdálenějších koutech světa. Již třikrát absolvovali koncertní turné po Japonsku a každoročně jsou zváni na hudební festivaly v Nizozemí, Itálii nebo Španělsku. Vyzdvihnout lze také jejich účast na Festivalu české hudby ve francouzském Dijonu v roce 2015 a 2017, v lednu 2019 v Caen, v březnu 2019 provedli Czech Virtuosi Dvořákovo Stabat Mater ve Vídni. Doma se soubor účastní tuzemských festivalů, vystupuje v pražském Rudolfínu a pořádá své vlastní koncerty v Brně. Tradicí se zde již staly Tříkrálové koncerty s Hradišťanem v katedrále svatého Petra a Pavla.