Koncertní místa

Freskový sál Komenium
Freskový sál Komenium
8. května 501/29
Olomouc

Slavnostní sál v budově, která vznikla v letech 1873 až 1875, je na všech stěnách i na stropě vyzdoben ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Diváka při pohledu na výzdobu sálu fascinuje hustota a složitost výjevů i ornamentálních prvků. Obdobná malířská výzdoba v takovém rozsahu a provedení je unikátem, který nemá v tuzemsku srovnání. Hlavním autorem freskové výzdoby, na níž se podílelo více tvůrců, je pravděpodobně malíř José Hilber, a vznikla roku 1892. Význam školy samotné potvrzuje i její historie. Prvotním důvodem k této velkorysé stavbě byla nejen praktická potřeba nových prostor, ale i snaha o zvýšení prestiže školství v Olomouci. Myšlenka stavby školy zaujala i samotného císaře Františka Josefa I., který nad stavbou převzal patronát a školu po otevření osobně navštívil. (Zdroj: olomouc.eu).

Kostel sv. Kateřiny
kostel sv. Kateřiny
Kateřinská 10
Olomouc

Kostel svaté Kateřiny (Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské) je gotický jednolodní kostel v Kateřinské ulici v Olomouci. Kostel je v areálu kláštera. Původně v klášteru sídlily dominikánky a později voršilky, které v něm sídlí dodnes a je nejčastěji navštěvován Základní církevní školou na tržnici. (Zdroj: Wikipedia)

Katedrála svatého Václava
Katedrála svatého Václava
Václavské nám.
Olomouc

Katedrálu založil pravděpodobně roku 1106 údělný kníže Svatopluk, ve stavbě pak pokračoval jeho syn Václav a ten ji svěřil roku 1130 na smrtelném loži biskupu Jindřichu Zdíkovi k dokončení. Zdík ji vysvětil 30.6.1131. Byla to trojlodní bazilika se dvěma masivními románskými věžemi. Z ní se zachovaly jen základy obvodových zdí, pod dlažbou chrámu zasypaná krypta a spodní část věží. Po požáru roku 1265 byl chrám goticky přestavěn. V letech 1589 – 1595 biskup Stanislav Pavlovský dal přistavět mezi dvě krajní ještě střední věž a kardinál Dietrichštejn nechal postavit mohutné raněbarokní kněžiště. Stavitel Meretta na žádost kardinála Fürstenberka provedl pronikavou přestavbu dómu v novogotickém slohu. Na původně románských věžích postavil dvě menší pseudogotické nad průčelím, přistavěl novou stometrovou věž a zcela regotizoval presbytář i celý interiér. Na novogotickém oltáři upoutají čtyři raněrenesanční plastiky zakoupené z římského kostela Santa Maria Maggiore. Chrámová loď je od zvýšeného presbytáře oddělena vysokou mříží a je vyzdobena dvěma náhrobníky: dvou přemyslovských knížat Vladimíra a Břetislava, jejichž ostatky sem byly přeneseny z kláštera Hradiska, a biskupa Marka Kühna od norimberského kovolijce Hanse Straubingera.

Kostel svatého Mořice
Kostel svatého Mořice
8. května
Olomouc

Gotický trojlodní kostel, jehož stavba započala již v 15. století a pokračovala v 1. polovině 16. století. V roce 1403 byla dokončena stavba jižní věže a zahájena výstavba chrámové lodi. V roce 1412 stála již také severní věž, s další stavbou se však pokračovalo až po husitských válkách. Interiér chrámu pak byl dokončen roku 1540. Kostel několikrát vyhořel, naposledy roku 1709. V roce 1723 byla postavena barokní kruchta a na ní instalován „královský nástroj“ vratislavského mistra Michaela Englera z roku 1745. Englerovy varhany byly v 60. letech minulého století rekonstruovány. Sochařská výzdoba kostela je převážně dílem Filipa Sattlera, novogotický oltář postavil roku 1859 J. Helbig z Würzburku. Při archeologickém výzkumu staveniště obchodního domu Prior byly objeveny pozůstatky rotundy nejméně z 11. století. Druhým mořickým kostelem byla patrně stavba románsko – gotická, která byla dokončena pravděpodobně už roku 1257 a roku 1398 vyhořela. Takže nynější chrám není první, ale pravděpodobně asi třetí stavbou tohoto zasvěcení.

Kostel Panny Marie Sněžné
Kostel Panny Marie Sněžné
Denisova
Olomouc

Monumentální barokní stavba jezuitského a univerzitního kostela byla postavena v letech 1712-19 stavitelem Lukášem Glocklem podle projektu Adama Glockla.Na architektuře průčelí pracoval Václav Render, sochařské práce pocházejí z dílny Zirnovy. Na bohatě zdobeném interiéru pracovali malíři : J.K.Handtke, K.Harringer,J.Sturmer, J.Wickart a J. J. Schmidt, sochaři Thomasberger a D. Zirn. V chrámu je zasazen náhrobek biskupa Viléma Prusínovského z r. 1572, na oltáři je gotická plastika Panny Marie z konce 14. století. Varhany z r. 1726 jsou dílem G.Helbiga.

Arcibiskupský palác
Wurmova 562/9
Olomouc

Sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů se nachází ve Wurmově ulici. Jeho neobvykle dlouhá uliční fasáda (85 metrů) se třemi portály, několika desítkami oken každého kolemjdoucího zaujme. Naznačuje bohatost a reprezentativnost stavby, která se za ní ukrývá. Je to sedm dvoupatrových křídel kolem dvou obdélníkových dvorů, překrásná soukromá kaple a slavnostní reprezentační sály s bohatými uměleckými sbírkami. Je to tedy jeden z největších a nejkrásnějších paláců v Olomouci. Se stavbou započal olomoucký biskup Stanislav Thurzo v 1. polovině 16. století. Humanistické literární vzdělání mu dávalo široký rozhled, byl významným propagátorem u nás tehdy nové renesanční kultury. Jan Dubravius, Thurzův nástupce, pak palác dostavěl. Za třicetileté války palác podlehl v roce 1661 požáru. Novou stavbu vybudoval biskup Karel z Lichtenštejna podle plánů italských architektů F. A. Lucheseho a G. P. Tencally. Také umělecká výzdoba interiérů je převážně dílem italských mistrů. Tak jak byla budova rezidence postavena, zůstala zachována dodnes. Pouze po ohni roku 1904 byly provedeny některé úpravy. Poslední restaurátorské práce zahájilo lomoucké arcibiskupství v 80. letech minulého století a vděčíme mu za dnešní „utěšený stav“ této překrásné památky. Arcibiskupský palác se zapsal několikrát i do evropských dějin. Roku 1848 zde nastoupil na trůn císař František Josef I. V letech 1848 – 1849 zde sídlil rakouský císařský dvůr, který se v Olomouci ukryl před revolucí ve Vídni. Olomouc byla v tu dobu hlavním městem Rakousko – Uherska.

Kostel Zvěstování Páně (u Kapucínů)
Kostel Zvěstování Páně (u Kapucínů)
Kapucínská 2
Olomouc

Je prostý barokní kostel, postavený podle stereotypního projektu kapucínských kostelů v letech 1659-61. Kapucíni měli v Olomouci klášter už před r. 1614, ten však byl r. 1620 stržen. Původní freska na průčelí kostela pocházela od Jana Kohlera, ale v r. 1972 byla nahrazena mozaikou K. Benedíka.

Arcidiecézní muzeum
Arcidiecézní muzeum, Mozarteum
Václavské nám. 811/4
Olomouc

Jádro Arcidiecézního muzea Olomouc je tvořeno bývalou rezidencí olomouckých kapitulních děkanů, k níž byly v průběhu staletí přičleňovány další, mnohdy starší objekty. Pozemek pro stavbu děkanství v rámci knížecího hradu věnoval kapitulnímu děkanu Bartolomějovi roku 1267 král Přemysl Otakar II.