Koncertní místa

Chrám sv. Cyrila a Metoděje
Cyrilometodějské nám. 233/1
Olomouc

Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně je kostel v Olomouci-Hejčíně. Jedná se o kostel neoklasicizující moderny. Jednoduchý exteriér kostela kontrastuje s bohatou výzdobou. Kostel slouží pro farnost Hejčín a Řepčín.

Arcibiskupství
Wurmova 562/9
Olomouc

Olomoucké arcibiskupství

Arcidiecézní muzeum, Mozarteum
Václavské nám. 811/4
Olomouc

Jádro Arcidiecézního muzea Olomouc je tvořeno bývalou rezidencí olomouckých kapitulních děkanů, k níž byly v průběhu staletí přičleňovány další, mnohdy starší objekty. Pozemek pro stavbu děkanství v rámci knížecího hradu věnoval kapitulnímu děkanu Bartolomějovi roku 1267 král Přemysl Otakar II.

Katedrála svatého Václava
Katedrála svatého Václava
Václavské nám.
Olomouc

Katedrálu založil pravděpodobně roku 1106 údělný kníže Svatopluk, ve stavbě pak pokračoval jeho syn Václav a ten ji svěřil roku 1130 na smrtelném loži biskupu Jindřichu Zdíkovi k dokončení. Zdík ji vysvětil 30.6.1131. Byla to trojlodní bazilika se dvěma masivními románskými věžemi. Z ní se zachovaly jen základy obvodových zdí, pod dlažbou chrámu zasypaná krypta a spodní část věží. Po požáru roku 1265 byl chrám goticky přestavěn. V letech 1589 – 1595 biskup Stanislav Pavlovský dal přistavět mezi dvě krajní ještě střední věž a kardinál Dietrichštejn nechal postavit mohutné raněbarokní kněžiště. Stavitel Meretta na žádost kardinála Fürstenberka provedl pronikavou přestavbu dómu v novogotickém slohu. Na původně románských věžích postavil dvě menší pseudogotické nad průčelím, přistavěl novou stometrovou věž a zcela regotizoval presbytář i celý interiér. Na novogotickém oltáři upoutají čtyři raněrenesanční plastiky zakoupené z římského kostela Santa Maria Maggiore. Chrámová loď je od zvýšeného presbytáře oddělena vysokou mříží a je vyzdobena dvěma náhrobníky: dvou přemyslovských knížat Vladimíra a Břetislava, jejichž ostatky sem byly přeneseny z kláštera Hradiska, a biskupa Marka Kühna od norimberského kovolijce Hanse Straubingera.

Pohled na vchod kina Metropol
Kino Metropol
Sokolská 25
Olomouc

Kino Metropol je posledním klasickým kinem v Olomouci. Kino v samotném centru historické a univerzitní hanácké metropole vzniklo v roce 1933 a od té doby několikrát změnilo svůj název. Založeno bylo jako Bio Sokol pod vedením Družstva pro stavbu Sokolovny, o něco později se přejmenovalo na Světozor a poté na Pohraniční stráže. Po revoluci se oživil název Metropol, pod kterým jej neoficiálně vnímali už Olomoučané třicátých a čtyřicátých let. Dnešní Metropol se dá shrnout jednoduchým trojslovím – Vaše domácí kino. Kino, které může být místem pro trávení volného času, setkání s přáteli i rodinou, se známými. Kino, které si jeho návštěvníci mohou definovat sami. Před 13 lety prošel kinosál Metropolu rekonstrukcí. Na počátku roku 2011 se pak revitalizoval prostor předsálí kina, který byl nově obohacen o kinokavárnu a dětský koutek a na konci téhož roku bylo kino digitalizováno. Kino se tak razantně otevřelo svým návštěvníkům. Změnila se i dramaturgická a programová orientace kina.

Kostel sv. Michala
Kostel sv. Michala
Žerotínovo nám. 220/1
Olomouc

Barokní architektura vysoké umělecké úrovně, příznačná v olomouckém panoramatu třemi (donedávna zelenými) kopulemi tvoří jednu z dominant města. Stojí na místě kaple, kterou daroval Václav I., někdy v letech 1238-39 dominikánům, ti ji ve 3. čtvrtině 13. století přestavěli v gotickém slohu.Gotický kostel pak vynikajícím způsobem zbarokizoval G. P. Tencalla v letech 1676-86. Úprava interiéru však skončila až v roce1703. Malby na střední kupoli jsou od olomouckého malíře Ferdinanda Nabotha. Z inventáře kostela je nejcennější gotická monstrance, připisovaná zlatníku Václavu z Olomouce, někdy kolem roku 1480. Sochy v průčelí pocházejí z dílny O. Zahnera. Z původní stavby 13. století nebyla barokizací dotčena část sakristie. Věž zvonice je pozdně gotická a je datována do roku 1482.

Kostel svatého Mořice
Kostel svatého Mořice
8. května
Olomouc

Gotický trojlodní kostel, jehož stavba započala již v 15. století a pokračovala v 1. polovině 16. století. V roce 1403 byla dokončena stavba jižní věže a zahájena výstavba chrámové lodi. V roce 1412 stála již také severní věž, s další stavbou se však pokračovalo až po husitských válkách. Interiér chrámu pak byl dokončen roku 1540. Kostel několikrát vyhořel, naposledy roku 1709. V roce 1723 byla postavena barokní kruchta a na ní instalován „královský nástroj“ vratislavského mistra Michaela Englera z roku 1745. Englerovy varhany byly v 60. letech minulého století rekonstruovány. Sochařská výzdoba kostela je převážně dílem Filipa Sattlera, novogotický oltář postavil roku 1859 J. Helbig z Würzburku. Při archeologickém výzkumu staveniště obchodního domu Prior byly objeveny pozůstatky rotundy nejméně z 11. století. Druhým mořickým kostelem byla patrně stavba románsko – gotická, která byla dokončena pravděpodobně už roku 1257 a roku 1398 vyhořela. Takže nynější chrám není první, ale pravděpodobně asi třetí stavbou tohoto zasvěcení.

Kostel Panny Marie Sněžné
Kostel Panny Marie Sněžné
Denisova
Olomouc

Monumentální barokní stavba jezuitského a univerzitního kostela byla postavena v letech 1712-19 stavitelem Lukášem Glocklem podle projektu Adama Glockla.Na architektuře průčelí pracoval Václav Render, sochařské práce pocházejí z dílny Zirnovy. Na bohatě zdobeném interiéru pracovali malíři : J.K.Handtke, K.Harringer,J.Sturmer, J.Wickart a J. J. Schmidt, sochaři Thomasberger a D. Zirn. V chrámu je zasazen náhrobek biskupa Viléma Prusínovského z r. 1572, na oltáři je gotická plastika Panny Marie z konce 14. století. Varhany z r. 1726 jsou dílem G.Helbiga.

Klášterní Hradisko
Klášterní Hradisko
Sušilovo nám. 1/5
Olomouc

Klášter, nejprve benediktinský a později premonstrátský (největší v Evropě), založili roku 1078 olomoucký kníže Ota a jeho manželka Eufemie Uherská. Po celou dobu své existence hrál významnou roli v dějinách Olomouce i celé Moravy. Několikrát byl úplně nebo téměř úplně zničen. V roce 1784 byl klášter zrušen a budovy byly až do roku 1790 používány pro generální seminář, jehož rektorem byl v letech 1787 – 1790 Josef Dobrovský. Potom bylo v klášteře vojenské skladiště a jako vojenská nemocnice, nejstarší na území České republiky, slouží od roku 1802. Klášter Hradisko pro svou podobnost se španělským královským sídlem bývá nazýván moravským Escorialem. Je to monumentální barokní komplex, v půdorysu čtyřhran, dělený uvnitř středním traktem s vysokou věží uprostřed a vnějšími šestibokými věžemi na všech čtyřech nárožích. Zprava navazuje na střední křídlo kostel svatého Štěpána. Ke klášteru také patří hospodářský dvůr. Autorem barokního projektu je G. P. Tencalla, architektem prelatury D. Martinelli a kostela svatého Štěpána J. Hildebrand nebo G. Santini. Uvnitř najdeme výzdobu malířů P. Trogera, Daniela Gran De Malela Torreho a K. Handkeho.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (u dominikánů)
Sokolská
Olomouc

Byl postaven v letech 1454-1468. Sedmiboká nepravidelná jehlancová střecha je architektonickou zvláštností. R. 1468 byl kostel vysvěcen. Svěcení se zúčastnil uherský král Matyáš Korvín, který byl v následujícím roce zvolen v Olomouci českým králem. Při restaurátorském průzkumu ( 1983) byla objevena monumentální kresba, která znázorňuje bitvu u Bělehradu (22. 7. 1456), kdy se vojsku pod vedením Jana Korvína Hunyadyho (otce Matyáše Korvína) podařilo ubránit Bělehrad před Turky. Na kresbě jsou zachyceni Hunyady i Jan Kapistrán, který byl v obleženém městě a modlil se za jeho záchranu (Jan Kapistrán kázal v Olomouci-Bělidlech). Olomoucký purkmistr Tobiáš Schwonauer nechal ke chrámu přistavět kapli, která napodobovala Boží hrob v Jeruzalémě. Od roku 1785 je v sousedícím klášteře umístěn řád dominikánů, jemuž byly budovy kláštera po Listopadu 1989 vráceny a postupně byly zrekonstruovány

Husův sbor
Husův sbor
U Husova sboru 538
Olomouc

Trojlodní bazilika s asymetrickým umístěním zvonice. Ve zvýšeném přízemí je hlavní prostora modlitebny, přístupná monumentálně koncipovaným schodištěm, nad nímž se zvedá portikus se šesti sloupy se stylizovanými hlavicemi. Chrám je završen kupolovou neckovitou střechou se sanktusovou lucernou a vížkou. Na střeše je nezávislá klenba střední lodě, členěná v podhledu kazetováním. Lodě jsou vymezeny profilovaným sloupořadím. Jak apsida, tak vstupní část za předsíní, pod kůrem, jsou půlkruhově ukončené. V zadní části kostela je asymetricky umístěnu věž, zakončená kalichem. Stavba je prolomena vertikálními okenními otvory. Monumentalismus neklasicistní koncepce výrazně podtrhuje i urbanistická poloha na severní části olomoucké okružní třídy. Stavba z let 1924-1926 podle projektu zdejšího architekta Huberta Austa.

Poutní kostel Očišťování Panny Marie - Dub nad Moravou
Poutní kostel Očišťování Panny Marie - Dub nad Moravou
Pod Školou 208
Dub nad Moravou

Městys Dub nad Moravou s částmi Bolelouc a Tučapy leží na rozhraní okresů Olomouc, Přerov a Prostějov. První listinná zmínka z roku 1141 uvádí osadu jako ves U duba, která byla součástí nenakonického statku. Ve 13. století se předpokládá vznik prvního kostela. Na jeho základech byl v roce 1586 postaven druhý kostel "Všech svatých". Obec Dub nad Moravou byla 14. července 1848 povýšena na městečko s právem pořádání trhů. Dominantou městyse je poutní chrám Očišťování Panny Marie postavený v letech 1734-1756. Mimořádně hodnotná jsou barokní sousoší svatého Floriána z roku 1733, svatého Jana Nepomuckého z roku 1739 a svatého Josefa z roku 1740. K dalším památkám patří kamenný kříž u kostela, kaplička svaté Markéty se studnou a lípou a socha presidenta T.G.M. odhalená v roce 1936. V roce 1999 získala obec vlastní znak a prapor. Dne 10. 10. 2006 se z obce stal městys.

Arcibiskupský palác
Wurmova 562/9
Olomouc

Sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů se nachází ve Wurmově ulici. Jeho neobvykle dlouhá uliční fasáda (85 metrů) se třemi portály, několika desítkami oken každého kolemjdoucího zaujme. Naznačuje bohatost a reprezentativnost stavby, která se za ní ukrývá. Je to sedm dvoupatrových křídel kolem dvou obdélníkových dvorů, překrásná soukromá kaple a slavnostní reprezentační sály s bohatými uměleckými sbírkami. Je to tedy jeden z největších a nejkrásnějších paláců v Olomouci. Se stavbou započal olomoucký biskup Stanislav Thurzo v 1. polovině 16. století. Humanistické literární vzdělání mu dávalo široký rozhled, byl významným propagátorem u nás tehdy nové renesanční kultury. Jan Dubravius, Thurzův nástupce, pak palác dostavěl. Za třicetileté války palác podlehl v roce 1661 požáru. Novou stavbu vybudoval biskup Karel z Lichtenštejna podle plánů italských architektů F. A. Lucheseho a G. P. Tencally. Také umělecká výzdoba interiérů je převážně dílem italských mistrů. Tak jak byla budova rezidence postavena, zůstala zachována dodnes. Pouze po ohni roku 1904 byly provedeny některé úpravy. Poslední restaurátorské práce zahájilo lomoucké arcibiskupství v 80. letech minulého století a vděčíme mu za dnešní „utěšený stav“ této překrásné památky. Arcibiskupský palác se zapsal několikrát i do evropských dějin. Roku 1848 zde nastoupil na trůn císař František Josef I. V letech 1848 – 1849 zde sídlil rakouský císařský dvůr, který se v Olomouci ukryl před revolucí ve Vídni. Olomouc byla v tu dobu hlavním městem Rakousko – Uherska.

Bazilika Navštívení Panny Marie – Svatý Kopeček
Bazilika Navštívení Panny Marie – Svatý Kopeček
nám. Sadové 1
Olomouc

Až do 17. století bylo území Svatého Kopečka pokryto lesem. Pověst vypráví, že olomoucký měšťan Jan Andrýsek zde dal postavit malou kapli, neboť jednou učinil slib, že získá-li jmění, postaví Panně Marii kostelík na kopci východně od Olomouce. Plnění slibu odkládal, až mu jej Matka Boží ve snu dvakrát připomněla. Slib mohl splnit, protože získal dědictví po svém švagrovi. Kapli Švédové rozbořili v roce 1643. Klášter Hradisko ji obnovil a později v roce 1669 začal budovat velký poutní chrám zasvěcený Panně Marii. Při kostele později vznikla premonstrátská rezidence a velká hospoda pro poutníky. Poutní chrám Navštívení Panny Marie – od návštěvy papeže Jana Pavla II. v roce 1995 bazilika minor – je monumentální barokní stavba zbudovaná podle návrhu G. P. Tencally v letech 1669 – 1679. Fresky v kupoli a presbytáři jsou dílem J. Stegera, J. K. Handke vytvořil obraz svatého Augustina, svaté Pavlíny (patronky Olomouce) a Anděla strážce. Štukatéry byli B. Fontana, B. Fossati a J. Hagenmüller. Sochař J. Winterhalter vytvořil sochy na hlavním portálu a kazatelnu, J. Heinz sochy na hlavním průčelí. V roce 1714 bylo započato se stavbou rezidence, dvou jednopatrových křídel po obou stranách kostela, kaple svaté Anny a ambitů. Na atice rezidence bylo umístěno čtrnáct soch (svatý Sebastian, svatý Roch a dvanáct apoštolů).

Kostel Zvěstování Páně (u Kapucínů)
Kostel Zvěstování Páně (u Kapucínů)
Kapucínská 2
Olomouc

Je prostý barokní kostel, postavený podle stereotypního projektu kapucínských kostelů v letech 1659-61. Kapucíni měli v Olomouci klášter už před r. 1614, ten však byl r. 1620 stržen. Původní freska na průčelí kostela pocházela od Jana Kohlera, ale v r. 1972 byla nahrazena mozaikou K. Benedíka.