Účinkující

Iwona Hossa
Iwona Hossa / sopran I

Sopranistka Iwona Hossa studovala na Hudební akademii v Poznani u prof. Ewy Wdowické.Je vítězkou Grand Prix mezinárodní pěvecké soutěže Marie Callas v Athenách. Vedle toho je laureátkou řady dalších soutěží (Nowy Sącz, Konstanz, Hannover). Debutovala rolí Violetty ve Velkém divadle v Poznani. Vedle toho pravidelně zpívá i v dalších polských i zahraničních operních domech. Spolupracovala s řadou předních dirigentů (David Lloyd-Jones, David Agler, Maurizio Benini, Gabriel Chmura, Charles Dutoit, Kazimierz Kord, Jan Krenz, Jacek Kaspszyk, Stanisław Skrowaczewski, Antoni Wit, ad.). Podílela se na řadě nahrávek pro významné labely (EMI, Naxos). V roce 2011 obhájila titul Ph.D. v oblasti hudebního umění. Působí jako pedagog v Poznani.

Karolina Sikora
Karolina Sikora / sopran II

Mezzosopranistka Karolina Sikora studovala na Hudební akademii Stanisława Moniuszka v Gdańsku u profesora Ryszarda Minkiewicze. Zároveň studovala na Hochschule für Musik und Theater v Hamburku pod vedením Renate Behle. Absolvovala řadu mistrovských kruzů (Rolando Panerai, Paul Esswood, Larissa Gergieva, Ingrid Kremling, Angela Denoke, Gerhard Kahrego, Margreet Honig). Je vítězkou řady pěveckých soutěží (Gliwice, Petrohrad, Hamburg). Debutovala jako Hansel v Staatstheater Lüneburg. Od roku 2009 je členkou Baltické Opery, kde nastudovala řadu rolí. Od roku 2015 spolupracuje i s Polskou národní operou ve Varšavě. Věnuje se i oratornímu a kantátovému repertoáru. Vystupovala v řadě evropských zemích i v Asii.

Anna Lubańska
Anna Lubańska / alt

Altistka Anna Lublańska studovala na Hudební akademii Fryderyka Chopina ve Varšavě pod vedením Krystyny Szostek-Radkowe (1994). Už jako studentka vystupovala doma i v zahraničí. V roce 1994 se stala vítězkou Ada Sari Vocal Competition v Nowym Sączu a lareátkou soutěží v Paříži a Bruselu. Od roku 1993 spolupracuje s Velkým divadlem – Polskou národní operou ve Varšavě, kde vytvořila již řadu rolí. Vedle toho vystupuje jako sólistka v koncertních filharmonických programech. Spolupracuje s řadou vynikajících dirigentů, jako je kupř. Jerzy Maksymiuk, Kazimierz Kord, Jacek Kaspszyk, Marc Minkowski, Jan Krenz, Stanisław Skrowaczewski a Placido Domingo. Známá je i jako interpretka písňového repertoáru (Schubert, Schumann, Brahms, R. Strauss, Schönberg, Mahler, Moniuszko, Karłowicz, Szymanowski, Poulenc ad.)

Adam Zdunikowski
Adam Zdunikowski / tenor

Tenorista Adam Zdunikowski absolvoval Uniwersytet Muzyczny Fryderyka Chopina ve Varšavě pod vedením Romana Węgrzyna. Debutoval roku 1990 ve Velkém divadle ve Varšavě, kde působí jako sólista dodnes. Na repertoáru má 70 operních rolí. Je laureátem řady pěveckých soutěží - Nowy Sącz (1991), Warszawa (1992), Vídeň (1995). V letech 1990-1998 spolupracoval s Varšavskou komorní operou. Je známý v České republice, protože vystupoval opakovaně v Národním divadle v Praze (Rossini, Mozart, Smetana, Rameau) a v Národním divadle moravsko-slezském v Ostravě. Velice často vystupuje i jako sólista v oratorních a kantátových dílech. Dlouhodobě spolupracuje s Krzysztofem Pendereckým. Vystupoval ve všech jeho oratorních dílech. V roce 2012 získal od polského ministra kultury medaili za zásluhy a od primátora Krakova ocenění „Gloria Artis“.

Piotr Nowacki
Piotr Nowacki / bas

Basista Piotr Nowacki absolvoval Hudební akademii Grażyny i Kiejstuta Bacewiczówých v Łodzi. Je sólistou Velkého divadla – Národní opery ve Varšavě. Vystupuje i v operních domech v Krakově, Bytomi a Krynici. Je finalistou či laureátem řady významných soutěží ( Vídeň, Filadelfie). Vystupoval v rámci významných operních festivalů (Edinburgh, Wiesbaden, Puerto Rico, Granada). Spolupracoval s operními domy v Lodži, Krakově, Vroclavi, Gdaňsku, Bruselu, Mnichově, Antverpách, Bologni a Benátkách.

Filharmonický chlapecký sbor Kraków

Filharmonický chlapecký sbor Kraków vznikl v roce 1951 z podnětu Józefa Suwara. Repertoár se od začátku soustředil na skladby a cappella a účinkování v oratoriích. Pokračovatelem Suwary byl sbormistr Bronisław Wietrzny, který se soustředil na interpretaci děl Krzysztofa Pendereckého (St Luke Passion, Matins, Magnificat). Pod jeho vedením sbor vystupval v mnoha zemích Evropy a také v Libanonu a Sýrii. Od roku 1993 je sbormistryní profesorka krakovské hudební akademie Lidia Matynian. Sbor kontinuálně spolupracuje s Filharmonií K. Szymanowského Kraków a také s rozhlasovým orchestrem v Katowicích, Varšavským národním filharmonickým orchestrem, Sinfonií Varsovia, Capellou Cracoviensis a dalšími významnými orchestry.

Filharmonický smíšený a dětský sbor Krakov

Filharmonický smíšený sbor Kraków zahájil svojí činnost v roce 1945. Od roku 1950 pracuje jako zcela profesionální těleso. Po celou dobu činnosti interpretuje na nejvyšší úrovni oratorní sborové party a skladby a cappella od 17. století do hudby zcela současné. Sbor vystupuje na předních polských festivalech (Wratislavia Cantans, Warsaw Autumn, Gaude Mater Częstochowa) a je stálým hostech světových festivalů (Festival de La Chaise-Dieu, Sagra Musicale Umbra, Maggio Musicale Fiorentino, Edin burgh Festival, Festival van Vlaanderen, Biennale di Venezia, Festival Internazionale de Baalbeck, Festival d’art Sacré de Paris, Internazionales Brucknerfest Linz ad.). Od roku 2009 je sbormistryní Teresa Majka-Pacanek.

Filharmonie K. Szymanowského Krakov

pracuje kontinuálně od roku 1945 a patří mezi nejlepší polské orchestry. Prvním šéfdirigentem byl Zygmunt Latoszewski. S orchestrem však spolupracovala řada vynikajících dirigentů: Valerian Bierdiayev, Bohdan Wodiczko, Stanisław Skrowaczewski, Witold Rowicki, Andrzej Markowski, Henryk Czyż, Jerzy Katlewicz, Tadeusz Strugała, Gilbert Levine, Vladimir Ponkin, Tomasz Bugaj, Jan Krenz, Paweł Przytocki či Michał Dworzyński. V letech 1988-1990 byl uměleckým ředitelem orchestru Krzysztof Penderecki, který od roku 1993 zastává funkci čestného uměleckého ředitele. V současné době stojí v čele orchestru Charles Olivieri-Munroe. Orchestr vystupoval po celém světě. V každé sezóně nastuduje 50 programů symfonické a oratorní hudby od 18. století do současnosti.

Krzysztof Penderecki
Krzysztof Penderecki / dirigent

Polský skladatel klasické hudby a oper Krzysztof Penderecki (*1933), je jedním z nejvýraznějších představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století. Narodil se 23. listopadu 1933 v Dębici. Po absolvování Hudební akademie v Krakově v roce 1958 zůstal na škole jako pedagog. Jeho první práce vykazují vliv Igora Stravinského, Antona Weberna a Pierra Bouleze. Mezinárodně je známý od roku 1959, kdy na festivalu soudobé hudby Varšavský podzim zazněly jeho skladby Strofy, Psalmy Dawida (Davidovy žalmy) a Emanacje (Emanace). Světový úspěch mu však přinesla skladba Tren ofiarom Hiroszimy na 52 instrumenty smyczkowe (Žalozpěv obětem Hirošimy pro 52 smyčcových nástrojů). Mezinárodní proslulost jako skladatel dosáhl díky ojedinělému a originálnímu zvuku svých skladeb a vzhledem k novosti užívaných kompozičních technik. Velkého ohlasu po celém světě se dostalo i jeho Pašíím podle sv. Lukáše v roce 1966. V roce 1972 zahájil Penderecki rovněž kariéru dirigenta. Získal opakovaně cenu Grammy (1987, 1998, 2000, 2016). V letech 1972–1978 byl profesorem na Yale University School of Music ve Spojených státech. Vedle toho získal řadu čestných doktorátů a cen po celém světě. V roce 2001 obdržel kupř. nejvyšší španělské vyznamenání udělované jednotlivcům, skupinám lidí či organizacím z celého světa za pozoruhodné úspěchy v oblasti vědy, humanitních věd a lidských vztahů, Cenu knížete asturského. Vedle hudby se celoživotně věnuje i pěstování stromů. Během svého života složil Krzysztof Penderecki 150 skladeb, včetně 25ti kantát a oratorií a 4 oper. Patří k legendám evropské hudby.

Lucie Ceralová
Lucie Ceralová / alt

Altistka s podmanivým sametovým hlasem Lucie Ceralová absolvovala nejdříve studium germanistiky a nederlandistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a posléze obor operní zpěv na Vysoké hudební škole v Drážďanech. Stala se finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a byla ji udělena cena Společnosti Antonína Dvořáka za nejlepší interpretaci Dvořákovy písně.V roce 2012 debutovala v drážďanské Semperově opeře v novém nastudování Henzeho opery We come to the River. V drážďanské opeře v loňském roce zpívala pod taktovkou Tomáše Netopila jako Vlasta ve Weinberově Pasažerce a paní Revírníková v Lišce Bystroušce. Pravidelně vystupuje i na dalších německých operních scénách, jakými jsou např. Schwerin, Wuppertal, Cottbus, Münster nebo Halle, koncertně na významných mezinárodních hudebních festivalech jako jsou Dresdner Musikfestspiele, Pražské jaro, Merziger Festspiele či Festival komorní hudby v rakouském Lockenhausu, kam přijala pozvání Gidona Kremera. Nahrává pro Český rozhlas a Kulturradio Berlin.

Iva Bittová
Iva Bittová / etnický zpěv

Iva Bittová je výraznou hudební a uměleckou osobností dneška. Její známost a obliba již přesáhla hranice našeho státu. Jako zpěvačka a hráčka na housle je nezaměnitelná. Sama sebe charakterizuje těmito slovy: „Prošla jsem mnoha hudebními žánry od alternativy přes jazz, rock, klasickou hudbu včetně hostování v opeře. Dodnes se hledá pojmenování mého hudebního jazyka, který je pro mnohé naprosto originální. Mé skladby a kompozice vznikají z podnětu všedního života. Důležité je ticho a ničím nerušená pozitivní atmosféra, která se do hudby vtiskne. Housle mne provázejí a usměrňují celý můj život, obtížná technická cvičení mi dodávají řád, jistotu, a odhalují mé vnitřní pochybnosti. Jsou zrcadlem mých vnitřních snů a představ, které nesnesou povrchnost. Má komunikace je založena na vibraci a rezonanci zvuku houslí a hlasu. Jejich souznění mne vede k dokonalosti, i když vím, že cesta k ní je nekonečná.“

Vlastimil Matoušek
Vlastimil Matoušek / šakuhači

Etnomuzikolog a hudební skladatel Vlastislav Matoušek absolvoval kompozici a postgraduální kurz hudební teorie na HAMU v Praze. V roce 1996 jako stipendista Japan Foundation studoval hru na šakuhači u Kifu Mitsuhashiho v Tokiu a japonskou tradiční hudbu na University of Letters v Ósace. Na hudební fakultě AMU obhájil disertaci Kinetika v etnické hudbě a získal doktorát a v roce 2004 byl jmenován docentem. Ve své hudební praxi působí od 80. letech v alternativní rockové skupině Máma Bubo jako baskytarista. Od roku 2016 působí též v kapele Yamabushi, kde aplikuje postupy etnické hudby a moderní klasiky do rockové estetiky. Nejčastěji ovšem vystupuje s japonskou tradiční flétnou šakuhači, ať už jako sólový hráč, člen souboru Relaxace orientovaným na asijskou klasickou hudbu, tak v příležitostných sestavách soustředěných na fúzi lidové hudby a jazzu. Vedle toho se věnuje i východočeskému folkloru (hraje i na různé typy dud a niněru) a středověké hudbě.

Ars Brunensis / sbor

Ars Brunensis je smíšený pěvecký sbor, který je aktivní již skoro čtyři desítky let. Je ceněn pro svou vysokou uměleckou úroveň, především na poli interpretace hudebních děl období baroka. Činnost Ars Brunensis však nepokrývá pouze tuto oblast vážné hudby. Sbor se také podílí na realizacích projektů jiných hudebních žánrů, jako např. jazz, folklór, muzikál, alternativa apod. Koncertuje pravidelně u nás i v cizině, je zván na hudební festivaly, spolupracuje s významnými soubory a umělci, divadly a kulturními institucemi v Česku i v zahraničí. V posledních letech účinkuje také v operních či muzikálových představeních. Podílel již na více než dvou desítkách CD nahrávek, řadu jeho vystoupení zaznamenal rozhlas nebo televize.
Sbormistrem je Dan Kalousek.

Dan Kalousek
Dan Kalousek / sbormistr

Po maturitě na gymnáziu vystudoval konzervatoř v Brně v oboru kompozice a dirigování. Obor dirigování orchestru pak absolvoval na JAMU v Brně, ve studiu pokračoval na Hochschule für Musik und Theater Leipzig a Weimar.Jako sbormistr Ars Brunensis provedl s tímto tělesem řadu koncertů u nás i v zahraničí. Pracoval na projektech s Jiřím Pavlicou, skupinou Jablkoň, s tělesy Jenaer Madrigalkreis, Bohemiachor, sborem Letní školy barokní hudby, Brněnským akademickým sborem ad. Nahrává především skladby soudobých autorů pro nakladatelství Naxos, Vienna Modern Masters, Supraphon, Capstone records, Querstand a další. V současné době působí jako hudební šéf Městského divadla Brno.

Filharmonie B. Martinů Zlín

Myšlenka na založení symfonického orchestru vznikla ve Zlíně již ve dvacátých letech minulého století. Na začátku roku 1989 přijal orchestr název Filharmonie Bohuslava Martinů. Postupně z něj vyrostl významný český orchestr, jehož umělecký profil utvářela řada vynikajících šéfdirigentů a stálých či hostujících dirigentů – Rudolf Kvasnica, Richard Týnský, Eduard Fischer, Jaroslav Opěla, Rostislav Hališka, Stanislav Macura, Petr Altrichter, Miloš Machek, Peter Lücker, Kirk Trevor, Tomáš Koutník, Jakub Hrůša, Stanislav Vavřínek a řada dalších. Od sezony 2015 – 16 je šéfdirigentem Vojtěch Spurný. Do reperto& aacute;ru orchestru patří velká symfonická díla, ale též skladby přesahující i do oblasti jazzu, šansonu nebo populární hudby. Koncertní činnost orchestru má v současnosti základ ve třech řadách abonentních, mimoto však orchestr vystupuje v množství dalších koncertů ve Zlíně i jeho regionu. Hostuje též ve všech významnějších centrech České republiky, zahraniční turné přivedla orchestr do Itálie, Dánska, Maďarska, Chorvatska, Řecka, Polska, Rakouska, Rumunska, Německa, Francie, Portugalska, Španělska, Ukrajiny a USA (Carnegie Hall).

Stanislav Vavřínek
Stanislav Vavřínek / dirigent

Dirigent Stanislav Vavřínek vystudoval na brněnské konzervatoři flétnu a dirigování. Ve studiu dirigování pak pokračoval na pražské HAMU u profesorů Elišky, Vajnara a Štycha. Po dokončení absolvoval mistrovské kurzy Roberta Benziho ve Švýcarsku.V letech 1994 -1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, který pod jeho vedením získal řadu ocenění:1. cena (s nejvyšším oceněním soutěže "Suma cum laude") na mezinárodní soutěži v belgickém Neerpeltu (1995), 1. cena v národní rozhlasové soutěži Concerto Bohemia (1995 a 1996). V roce 19 97 pak následovala v téže soutěži cena absolutního vítěze. V roce 1998 dirigoval Mezinárodní mládežnický orchestr na závěrečném festivalovém koncertě v japonské Shizuoce. V letech 1999 - 2008 působil jako šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie České Budějovice, od roku 2008 ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a jako pedagog na Akademii múzických umění v Praze. Jako host spolupracoval s významnými českými, evropskými i zámořskými orchestry, jako např. Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, Hamburger Symphoniker, Gdaňská filharmonie a další. Dirigoval v Německu, Rakousku, Belgii, Švýcarsku, Polsku, Španělsku i Japonsku.

Stanislav Macura
Stanislav Macura / dirigent

Dirigent Stanislav Macura patří k výrazným osobnostem české hudby. Je laureátem nejprestižnějších mezinárodních dirigentských soutěží ve francouzském Besanconu (1973) a o dva roky později Karajanovy soutěže v Berlíně. Během své umělecké dráhy hostoval u desítek špičkových českých i zahraničních orchestrů. Dirigoval ve většině evropských zemí, na Kubě a v Japonsku a vystupoval na významných mezinárodních hudebních festivalech v tuzemsku i cizině. Na svém kontě má téměř 1000 koncertů, více než 100 rozhlasových nahrávek, přes 30 televizních přenosů a cca 700 provedených hudebních děl. Je spoluzakladatelem Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci, v jehož čele stál plných 15 let - působil zde jako dramaturg i dirigent. Festival si i díky jemu získal značné renomé a zařadil se mezi nejrespektovanější projekty své kategorie v České republice.

Katta (Kateřina Chroboková)
Katta (Kateřina Chroboková) / varhany, zpěv

Katta rozhodně není umělkyní, na jaké jste zvyklí. Svoji hudbou otevírá nové světy. Je nepřehlédnutelná. Slovy jejího kolegy, amerického varhaníka Camerona Carpentera je Katta „ jedinečnou umělkyní“. Ať už rozezní své elegantní, na míru vytvořené bílé varhany, či usedne za milované varhany v kostele, dokáže svými koncerty uhranout publikum. Zve své posluchače na hudební pouť, která vede od Bacha přes Pärta či Messiaena až k jejím vlastním, zcela originálním skladbám, které jsou i na programu dnešního koncertu. Čerpají z hluboké studnice duchovní hudby, ale přitom zní naprosto současně. K varhanám přidává Katta sytý a vroucí hlas. Svojí hudbou a způsobem interpretace přenáší posluchače mimo čas a žánrové škatulky, daleko za horizont vžitých představ o tom, co je varhanní koncert. Jako klasická varhanice a cembalistka na sebe Katta (dříve Kateřina Chroboková) v mezinárodním měřítku upozornila při koncertech s orchestry Anima Eterna (s dirigentem Josem van Immerseelem), Zurich Chamber Orchestra (pod taktovkou Sira Rogera Norringtona) anebo s Royal Flemish Philharmonic, Symfonickým orchestrem hl. města Praha FOK či Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Uplatňuje se i jako sólistka varhanních recitálů v koncertních sálech a katedrálách po celém světě. Vystoupila opakovaně na multižánrových festivalech, jako například na belgickém Clara Festivalu, na Festivalu Centro Storico v Mexico City, s houslistou Danielem Hopem na Schleswig - Holstein Musik Festivalu nebo v rámci pražských Strun podzimu společně s americkým varhaníkem Cameronem Carpenterem.

Récréation de musique Ensemble

převzal svůj název podle sbírky francouzského skladatele Jeana-Maria Leclaira. Soubor tvoří mladí hudebníci, kteří si jsou blízcí svým chápáním hudby a její interpretace. Pozornost věnují především komorní hudbě vrcholného baroka a raného klasicismu. Všichni jsou absolventy českých vysokých škol. Další inspiraci a poučení získali při svých studiích v zahraničí a také intenzivní koncertní činností. Každý z nich působí nejen jako komorní hráč, ale vystupují také sólově.

Martin Daněk
Martin Daněk / hoboj

studoval hoboj na Hudebním gymnasiu v Praze a poté na Vysoké hudební škole Hanse Eislera v Berlině u Jonathana Kellyho (hoboj) a Dominika Wollenwebera (anglický roh). Studium si doplnil řadou kurzů a také pobytem na konzervatoři v Lausanne. Vystupoval s významnými evropskými orchestry (Berlínská filharmonie, Česká filharmonie, Anglická národní opera, Finský rozhlasový orchestr Helsinky, Operní akademie Curych ad.). V uplynulé sezóně hrál jako sólohobojista v Islandské filharmonii. Je stálým hráčem soubo ru Alma Mahler Kammerorchestr. Vedle hry klasicko-romantického repertoáru se věnuje i interpretaci barokní hudby.

Magda Malá
Magda Malá / housle

Vystudovala hru na housle na Pražské konzervatoři (prof. D. Zárubová) a historickou provozovací praxi na Týnské škole – Collegium Marianum (Univerzita Karlova) u MgA. L. Torgersen. Aktivně se účastnila mistrovských kurzů a seminářů staré hudby (C. Mackintosch, K. Debretzeni, D. Deuter, L. Russel, A. Steck, R. Richter, M. Glodeanu). Věnuje se především koncertní činnosti. Spolupracuje s předními barokními ansámbly i orchestry jako např. Musica Florea, Capella Regia Praha, Collegium Marianum, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Harmonia Delectabilis, Hipocondria ensemble, Musica Salutaris, Musica Figural is, Temperament 430, Ensemble Fiorello). Od roku 2010 působí jako sólistka a koncertní mistryně Ensemble 18+, který se zabývá zvláště interpretací hudby českého klasicismu.Vystupuje jako sólová a komorní hráčka na mnoha festivalových pódiích v České republice i v zahraničí, účastní se mezinárodních projektů staré hudby, podílí se na nahrávání CD a natáčí pro rozhlas a televizi.

Jan Zemen
Jan Zemen / violoncello

Byl v roce 2000 přijat na Konzervatoř v Pardubicích do violoncellové třídy prof. Josefa Krečmera. V době studia na konzervatoři zaznamenal mnoho úspěchů na interpretačních soutěžích a na mistrovských kurzech (D. Sella, E. Rattay, M. Fukačová, Y. Feigelson). K největším úspěchům patří titul absolutního vítěze na soutěžní přehlídce konzervatoří České republiky v roce 2005 a titul laureáta na International Wettbewerb v rakouském Liezenu. Nyní dokončuje studium pražské Akademie múzických umění u Prof. Miroslava Petráše. Zároveň studuje Hochschule für musik ve Švýcarském Luzernu u prof. Marka Jerieho. Jako sólista vystoupil již s takovými orchestry, jakými jsou např. Komorní filharmonie Pardubice, Severočeská filharmonie Teplice, filharmonie Hradec Králové nebo se souborem Barocco Sempre Giovane (Baroko stále mladé) jehož je stálým členem.

Monika Knoblochová / cembalo
Monika Knoblochová / cembalo

Monika Knoblochová cembalo & fortepiano
Po absolvování Konzervatoře v Praze, studovala cembalo na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Giedré Lukšaité-Mrázkové a formou konzultací u Zuzany Růžičkové a zároveň muzikologii na Karlově Univerzitě v Praze. V letech 1996-98 studovala na Dresdner Akademie für alte Musik u Johna Tolla a od roku 2000 na Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem ve třídě Ketila Haugsanda, kde v roce 2002 obdržela závěrečný diplom. Tato studia si v tomtéž roce obohatila tříměsíčním pobytem na Královské konzervatoři v Den Haagu ve třídě Jacquesa Ogga. V roce 2005 završila svá studia absolutoriem Mistrovské třídy pod vedením Christine Schornsheim na Hochschule für Musik und Theater v Mnichově. V roce 2011 obhájila doktorát na Akademii múzických umění v Praze.
V roce 1999 získala Monika Knoblochová na mezinárodní soutěži Pražského jara 3. cenu a titul laureáta a Cenu Nadace Bohuslava Martinů za nejlepší provedení Koncertu pro cembalo a malý orchestr. V roce 2002 se stala držitelkou prestižní Davidoff Prix České republiky, v roce 2003 obdržela společně s Janou Semerádovou (barokní příčná flétna), 3. cenu a titul laureáta na „16. Grosser Förderpreiswettbewerb" v Mnichově v kategorii historicky poučená interpretace staré hudby a v témž roce přidala ještě Cenu Společnosti Bohuslava Martinů na Mladém pódiu v Karlových Varech.
Monika Knoblochová nahrála celou řadu kompaktních disků. Její první CD pro společnost Supraphon se souborným dílem pro cembalo B. Martinů (2005) bylo oceněno mezinárodní kritikou - 4 Diapasons d'Or, 10 Jokers a CD měsíce časopisu Crescendo, Le Monde de la Musique. V roce 2006 nahrála spolu s violoncellistou P. Nouzovským Sonáty pro violu da gamba a cembalo J. S. Bacha pro společnost Cube Bohemia. U příležitosti recitálu na mezinárodním festivalu Pražské jaro vydala na jaře 2007, opět pro Cube Bohemia, CD Invence J. S. Bacha a J. Nováka. V roce 2009 realizovala 2CD s kompletní tvorbou pro cembalo J. Temla, které vyšlo ve vydavatelství Radioservis a v roce 2012 vydala u společnosti Supraphon Sonáty pro klavír s doprovodem flétny a violoncella L. Koželuha, které v interpretaci na dobové nástroje vyšly ve světové premiéře. V roce 2014 vydala u společnosti Radioservis CD s názvem Goethe v písních, zaměřené na písňový a klavírní odkaz V. J. Tomáška.
Pravidelně nahrává pro Český rozhlas jak skladby z oblasti staré hudby (v roce 2011 rozsáhlý cyklus trií L. Koželuha, na který v roce 2012 navázala triovou tvorbou V. Jírovce), tak i soudobou tvorbu (M. Kopelent, J. Teml, L. Sommer, I. Bláha ad.)
Monika Knoblochová pravidelně vystupuje jako sólistka i komorní hráčka doma i v zahraničí (Německo, Rakousko, Belgie, Francie, Polsko, Španělsko). Spolupracuje s celou řadou sólistů - Clara Nováková, Petr Nouzovský, Kamila Mazalová, Jana Semerádová (duo seraphim) ad., i souborů - The Czech Ensemble Baroque, Musica Aeterna, Collegium 1704, Orchestr Berg, ad. Její rozmanitý repertoár sahá od autentické interpretace staré hudby přes klasiku až k soudobé hudbě.
Od roku 2008 pořádá vlastní koncertní řadu Hudební salón Café crème, spočívající v nových, vynalézavých dramaturgiích propojujících hudbu starou i moderní, mluvené slovo, tanec a divadlo.
Od roku 2006 vede cembalovou třídu na Letní škole staré hudby v Holešově, od roku 2007 je vyučujícím cembala na Akademii staré hudby při Masarykově univerzitě v Brně a v letech 2011-2013 působila jako vyučující cembala také na Fakultě umění Ostravské univerzity. Od podzimu 2015 je vyučující cembala na HAMU v Praze.

Tomáš Černý / tenor
Tomáš Černý / tenor

Tenorista Tomáš Černý hostuje na domácích i zahraničních operních scénách, z nejvýznamnějších jmenujme např. Staatstheater Nürnberg, Theater Basel, Opernhaus Zürich nebo Staatsoper Stuttgart. V zahraničí je Tomáš Černý považován za specialistu na český, zejména Dvořákův koncertní repertoár – kupř. nahrávka Dvořákova Requiem získala v roce 2011 prestižní japonské ocenění Tokusen. Je držitelem ceny Thálie 2000 za hlavní roli v Lehárově Zemi úsměvů a ceny Libuška na festivalu Opera 2005 za ztvárnění Edgara v Donizettiho Lucii di Lammermoor. Je častým hostem prestižních domácích i zahraničních festivalů (Dresdner Musikfestspiele, Milano Musica, Pražské jaro, Mezinárodní festival soudobé hudby Varšavský podzim) i operních scén (Národní divadlo a Státní opera v Praze, Komische Oper Berlin, Staatstheater Wiesbaden, Slovenské národné divadlo v Bratislavě ad.). Spolupracoval s orchestry, jako je např. Česká filharmonie, Tonhalle Orchester Zürich, Filharmonia Narodowa ve Varšavě, Gewandhaus Orchester Leipzig, Bremer Philharmoniker, Brbantská filharmonie, Odense Symfoniorkester, Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi, Orquesta Nacional de España, Royal Liverpool Philharmonic nebo RAI Torino.

Barbora Polášková
Barbora Polášková / mezzosoprán

Mezzosopranistka Barbora Polášková, nominovaná na Cenu Thálie 2016, získala hudební vzdělání na Pražské konzervatoři a Konzervatoři Plzeň (absolvovala ve třídě Jaroslavy Niederlové) a na řadě mistrovských kurzů doma i v zahraničí (mj. Masterclass J. Cury v roce 2016 či D. Peckové v roce 2012). Své vzdělání si doplnila studiem jazyků na Univerzitě Karlově. Vystupuje po celé republice, absolvovala turné po Brazílii, Japonsku, Thajsku, Izraeli, Maroku, Francii a Německu, spolupracuje se světovými a českými dirigenty a orchestry (Sao Paulo Symphony Orchestra, Thailand Philharmonic Orchestra, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc ad.).

Michaela Zajmi
Michaela Zajmi / soprán

Mezzosopranistka Michaela Zajmi (roz. Kapustová) je absolventkou Pražské konzervatoře ze třídy prof. Yvony Škvárové. Už za studia se účastnila Mistrovských kurzů u Petera Dvorského v Jaroměřicích. V divadle debutovala rolí Rosiny v Lazebníku sevillském v Divadle J. K. Tyla v Plzni a po té následovaly další role v Národním divadle Brno, v Národním divadle v Praze, v Jihočeském divadle České Budějovice a Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Za rok 2010 byla nominovaná na cenu Thálie za jevištní výkon v roli Angeliny v Rossiniho opeře La Cenerentola v Národním divadle Brno. V Národním divadle v Praze účinkuje v rolích, jako je Mozartova Dorabella (Così fan tutte) a Cherubín (Figarova svatba), Rosina (Lazebník sevillský), Mercedes, Lišák Zlatohřbítek (Příhody lišky Bystroušky), Charlotte (Massenet: Werther) ad.

Ivo Hrachovec
Ivo Hrachovec / bas

Basista Ivo Hrachovec vystudoval na ostravské konzervatoři klarinet u Petra Bohuše a sólový zpěv u doc. Drahomíry Míčkové, pod jejímž vedením pokračoval ve studiu na Ostravské univerzitě, kterou absolvoval v roce 1997. V roce 1993 se zúčastnil letního studijního pobytu v italské Sieně u Carla Bergonziho. V dubnu 1996 debutoval jako mnich Varlaam (Musorgskij: Boris Godunov) ve Státní opeře Praha. V letech 2003-2011 byl sólistou Státní opery Praha, od ledna 2012 je sólistou Opery Národního divadla. Věnuje se rovněž koncertní činnosti.

Jiří Přibyl
Jiří Přibyl / bas

Basista Jiří Přibyl studoval zpěv soukromě u Václava Zítka. V roce 1996 se stal členem sboru Národního divadla v Praze. Zde dostal i sólové příležitosti. První velkou rolí, kterou zaujal, byl Banco ve Verdiho Macbethovi v Divadla F .X. Šaldy v Liberci. Hostoval ve Státní opeře v Praze a na operních scénách v Ostravě, Opavě, Plzni, Brně. Jeho repertoár obsahuje nejen tituly operní, ale věnuje se též interpretaci oratorních děl. V současné době je sólistou Moravského divadla v Olomouci. V roce 2014 obdržel cenu Thálie za titulní roli v opeře G. Verdiho Falstaf a cenu Olomouckého kraje.

Jakub Kettner
Jakub Kettner / baryton

Barytonista Jakub Kettner vystudoval konzervatoř v Pardubicích a v roce 1999 absolvoval Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze u René Tučka. V roce 1997 získal stipendium na Vysoké umělecké škole v rakouském Grazu, kde studoval u sólisty Vídeňské státní opery Gottfrieda Hornika. Ještě během studií na HAMU začal spolupracovat s pražskou Operou Mozart. Od roku 1996 působil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 2001–2012 byl sólistou Moravského divadla v Olomouci, od června 2012 je ve stálém angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V roce 2003 poprvé hostoval v Národním divadle v Praze, v roce 2006 začal pravidelně spolupracovat se Státní operou Praha. Jakub Kettner se věnuje rovněž koncertnímu repertoáru.

Jakub Rousek
Jakub Rousek / tenor

Tenorista Jakub Rousek studoval zpěv soukromě u Václava Málka. Od roku 2005 byl angažován jako člen sboru moravského divadla v Olomouci. Po tříletém angažmá ve sboru se od září roku 2008 stal sólistou opery a operety na téže scéně. Během svého dosavadního působení v tomto divadle zazpíval stěžejní role prvního oboru, jako byli Roberto Leicester v Marii Stuardě, Ferrando v Cosi fan tutte, Gianetta ve Strace zlodějce, Cavaradossiho v Tosce, Dona Josého v Carmen, Jeníka v Prodané nevěstě, Nemorina v Nápoji lásky, Gabriela Adorna v Simonu Boccanegrovi, Calafa v Turandot, Regenta v Pádu Antikrista od Viktora Ullmanna, Lukáše v Hubičce, Vévodu z Mantovy v Rigolettovi a mnoho dalších menších operních rolí.

Roman Hoza
Roman Hoza / baryton

Barytonista Roman Hoza je absolventem brněnské Janáčkovy akademie múzických umění. Dále se zdokonaloval na Universität für Musik ve Vídni, v programu Young singers project při Salzburger Festspiele a rok a půl byl také členem operního studia Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu. V současnosti je R. Hoza sólistou Janáčkovy opery v Brně a pravidelným hostem dalších českých operních domů. Brněnskému publiku se představil mimo jiné jako Don Giovanni, Guglielmo (Cosi fan tutte), čert Marbuel (Čert a Káča), Jaufré Rudel (Láska na dálku) nebo Belcore (Nápoj lásky). V pražském Národním divadle ztvárnil roli Figara (Figarova svatba), Mammu Agatu (Poprask v opeře) nebo Dandiniho (Popelka).

David Szendiuch
David Szendiuch / bas

Basista David Szendiuch studoval sólový zpěv na Konzervatoři v Brně pod vedením Sylvie Kodetové a Josefa Škrobánka. Působil ve sboru opery Janáčkova divadla v Brně, kde mu byly svěřeny i sólové role. V roce 1999 se stal sólistou Moravského divadla v Olomouci, kde působí dodnes. V roce 2002 získal vyznamenání za mimořádný umělecký výkon za roli Leporella. Vystupuje i v oratorních dílech. V roce 2015 absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně.

Jan Fišar
Jan Fišar / recitace

Herec Jan Fišar vystudoval pražskou DAMU a odešel do Pardubic, kde v tamním Východočeském divadle dostal své první angažmá. Od roku 1982 je stálým členem souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Kromě divadla se věnuje také televizi - v roce 2004 uváděl Ceny Thálie a ve spolupráci s Českou televizí natočil několik filmů, objevil se také v několika seriálech, mimo jiné i v Četnických humoreskách. Spolupracuje rovněž s Českým rozhlasem, jeho hlas jste mohli slyšet např. v rozhlasových hrách Illias a Odyssea.

Kantiléna / dětský sbor Brno

Kantiléna Brno je výběrový pěvecký sbor, laureát řady mezinárodních sborových soutěží, který spolupracuje s předními umělci, dirigenty, orchestry a soudobými skladateli, jejichž novinkovou tvorbu uvádí na koncertech a zaznamenává na zvukových snímcích. Sbor, skládající se ze tří oddělení, v současné době navštěvuje okolo 150 zpěváků ve věku 5 až 19 let. Za dobu své existence Kantiléna účinkovala na více než 1 500 koncertech doma, v sedmnácti evropských zemích, v USA, Kanadě, Japonsku a Rusku. Výrazné oblibě se u posluchačů těší stylové pořady duchovní hudby, které v podání sboru zazněly ve více než 250 chrámech. Sbormistry Kantilény jsou Michal Jančík a Jakub Klecker.

Sbor opery ND moravskoslezského

Sbor opery Národního divadla moravskoslezského patří mezi přední česká sborová tělesa s dlouhou tradicí a velkou zkušeností s operním i oratorním repertoárem všech stylových období evropské hudby. Vyniká kultivovaností zvuku a profesionálním přístupem k interpretovaným dílům. V současné době vystupuje v řadě operních produkcí Národního divadla moravskoslezského. Jeho sbormistrem je Jurij Galatenko, který poochází z ukrajinského Kyjeva. Po absolvování Střední speciální hudební školy M. Lysenka v Kyjevě vystudoval Národní hudební akademii Ukrajiny, a to v oborech sbormistrovství a později symfonické a operní dirigování. Souběžně se také soukromě vzdělával u věhlasného dirigenta Ilji Musina v Petrohradě. Během studií se stal finalistou II. Mezinárodní dirigentské soutěže Ukrajiny, účastnil se rovněž Mezinárodní dirigentské soutěže v ruském Petrohradě.

Jakub Klecker
Jakub Klecker / sbormistr

Současný hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského Jakub Klecker patří k výrazným představitelům mladé dirigentské generace. Pochází z brněnské hudební rodiny, od dětství hrál na klavír a k hudbě jej napevno přitáhlo působení v dětském sboru Kantiléna, jehož sbor­mistr Ivan Sedláček členy vychovával „k vokálnímu i kolektivnímu cítě­ní, k dobré organizaci práce a v neposlední řadě k velkému nasazení“. Dnes, i přes značné pracovní vytížení, si Jakub Klecker ponechává funkci uměleckého ředitele tohoto dětského a mládežnického tělesa, kterou převzal po zakladateli v roce 2006, a sbor pod jeho vedením navazuje na předchozí úspěchy a soutěžní ocenění. Klecker vystudoval dirigování u Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka na pražské HAMU a poté začal působit jako dirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno, na čas se stal i jejím šéfdirigentem. Jakub Klecker, pověstný svým optimismem a energií, se věnuje také symfonické tvorbě a spolupracuje s většinou českých orchestrů. Vystupoval se Symfonickým orchestrem Udine a s Jenskou filharmonií v Německu. V letech 2007 a 2009 vedl Filharmonii Brno na koncertním turné po Japonsku. Opakovaně vy­stoupil na Mezinárodním hudebním festivalu Brno, festivalu Janáček Brno, Rheingau Musik Festival. V roce 2009 a 2016 dirigoval na Pražském jaru.

Ensemble Versus logo
Ensemble Versus

Vznikl v roce 2003 jako komorní sbor studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, od roku 2009 je součástí brněnského sdružení hudebníků Ensemble Opera Diversa. Sbor založil a vede Vladimír Maňas. Repertoár sboru je soustředěn na duchovní hudbu 16., 20. a 21. století. V tematických programech duchovní hudby 16. a 17. století vystupuje častěji s ansámblem dechových nástrojů Capella Ornamentata (umělecký vedoucí Richard Šeda). V roce 2017 ve spolupráci právě s tímto souborem vydal své první CD, věnované dílu p ozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia.

Stanislav Vavřínek
Vladimír Maňas / umělecký vedoucí

pochází z Ostravy, na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity absolvoval obory historie a muzikologie a působí jako odborný asistent na tamním Ústavu hudební vědy. Jako sbormistr sbíral už od roku 1996 zkušenosti u profesorů Pivovarského a Mátla, v Belgii pak absolvoval několik speciálních kurzů, věnovaných hudbě středověku a renesance. Od roku 2009 působí jako dramaturg Ensemble Opera Diversa. Od roku 2012 se podílí na dramaturgii Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně; kromě sbormistrovství vystupuje příležitostně také jako interpret se specializací na gregoriánský chorál.

Capella Ornamentata

Hlavním posláním souboru Capella Ornamentata je autentická interpretace převážně duchovní hudby 16. a 17. století a prezentace v České republice zatím méně známých dechových nástrojů jako je cink, barokní pozoun, dulcian a dalších. Jeho členové působí v renomovaných českých i zahraničních souborech staré hudby. Má na svém kontě řadu prestižních vystoupení v České republice i v zahraničí a do svých projektů zve zahraniční hudebníky. V letech 2010 a 2016 se Capella Ornamentata prezentovala v programu České televize v pořadu Terra musica.

Richard Šeda
Richard Šeda / umělecký vedoucí

absolvoval obor hra na trubku na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Již během tohoto studia se zajímal o tzv. historicky poučenou interpretaci staré hudby. Ve hře na cink byl zpočátku samoukem a své první koncertní zkušenosti získával v souboru Ritornello. V roce 2005 zahájil studium hry na cink na interpretačních kurzech v Praze a ve Francii u francouzské cinkenistky Judith Pacquier. V roce 2007 založil vlastní soubor Capella Ornamentata se zaměřením na hudbu 16. a 17. století.

Nana Miriani
Nana Miriani / soprán

Sopranistka Nana Kavtarashvili, uměleckým jménem Nana Miriani, vystudovala zpěv na konzervatoři v rodném Tbilisi v Gruzii. Ve studiu pokračovala v Itálii na Accademia Musicale Chigiana a posléze v mistrovských kurzech v Parmě pod vedením Carla Bergonziho a Renaty Scotto. Debutovala v roce 1998 v Bussetu v roli Abigail ve Verdiho opeře Nabucco za přítomnosti francouzského prezidenta. Těžištěm jejího uměleckého repertoáru jsou velké role převážně v operách G. Verdiho. Vystoupila na mnoha hudebních scénách, např. v milánské La Scale v roli Toscy (Puccini), se kterou též opakovaně hostovala ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a v roli Amelie (Maškarní ples) na operních pódiích v Parmě, v Cremoně, Brescii, Como, Pavii a Florencii. Její Abegeil (Nabucco) slyšeli v Teatro Lirico v Cagliari, v Bielefeldu, ve Velkém divadle v Poznani, ve Státní opeře Z. Paliašviliho v Tbilisi, na festivalu Steinbruch Rohdorf v Mnichově, i v České republice v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě a Státní opeře Praha, Vystoupila také na mnoha koncertech a recitálech v Itálii a dalších evropských zemích, mimo jiné s áriemi z oper R. Wagnera, G. Verdiho, G. Pucciniho.

Jana Sýkorová
Jana Sýkorová / alt

Altistka Jana Sýkorová, sólistka Státní opery Praha od roku 1999, ztvárnila již řadu titulních rolí, kupř. v operách Carmen, Faidra, Orlando Furioso, Sloní muž a Mignon. V roce 2002 zaujal mezinárodní kritiku její výkon v premiéře opery Joseph Merrick zvaný Sloní muž v Nice, která byla zaznamenána i na DVD labelu Marco Polo. V témže roce převzala roli Carmen v Národním divadle po Dagmar Peckové a web Forum Opera ji roku 2008 označil za „jednu z nejzajímavějších současných Carmen“. V roce 2007 debutovala rolí Maddaleny ve Verdiho Rigolettovi v londýnské Královské opeře Covent Garden, kam se za rok vrátila s rolí Mercédès a jako cover titulní role v Carmen. Vystupuje i jako sólistka na symfonických koncertech po celém světě. Zvláště významné byly její koncerty s Gerdem Albrechtem, úspěšné bylo provedení Janáčkovy Glagolské mše s NHK v Tokiu pod taktovkou žijící legendy Charlese Dutoita a účast v realizaci Brahmsovy Altové rapsodie s Ingo Metzmacherem.

Tomáš Černý / tenor
Tomáš Černý / tenor

Tenorista Tomáš Černý hostuje na domácích i zahraničních operních scénách, z nejvýznamnějších jmenujme např. Staatstheater Nürnberg, Theater Basel, Opernhaus Zürich nebo Staatsoper Stuttgart. V zahraničí je Tomáš Černý považován za specialistu na český, zejména Dvořákův koncertní repertoár – kupř. nahrávka Dvořákova Requiem získala v roce 2011 prestižní japonské ocenění Tokusen. Je držitelem ceny Thálie 2000 za hlavní roli v Lehárově Zemi úsměvů a ceny Libuška na festivalu Opera 2005 za ztvárnění Edgara v Donizettiho Lucii di Lammermoor. Je častým hostem prestižních domácích i zahraničních festivalů (Dresdner Musikfestspiele, Milano Musica, Pražské jaro, Mezinárodní festival soudobé hudby Varšavský podzim) i operních scén (Národní divadlo a Státní opera v Praze, Komische Oper Berlin, Staatstheater Wiesbaden, Slovenské národné divadlo v Bratislavě ad.). Spolupracoval s orchestry, jako je např. Česká filharmonie, Tonhalle Orchester Zürich, Filharmonia Narodowa ve Varšavě, Gewandhaus Orchester Leipzig, Bremer Philharmoniker, Brbantská filharmonie, Odense Symfoniorkester, Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi, Orquesta Nacional de España, Royal Liverpool Philharmonic nebo RAI Torino.

Martin Gurbal
Martin Gurbal / bas

Basista Martin Gurbal´vystudoval zpěv na konzervatoři v Košicích u Ľudmily Šomorjaiové. Je držitelem druhé ceny Mezinárodní pěvecké soutěže Mikulše Schneidera-Trnavského v Trnavě (1994) a druhé ceny Mezinárodní pěvecké soutěže Lucie Popp v Bratislavě (1999). V Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech (1996) se stal absolutním vítězem. Po svém prvním angažmá v opeře Státního divadla Košice je od roku 2001 předním sólistou opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Současně hostuje na dalších operních scénách – v Národním divadle v Praze, Národním divadle v Brně, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, v opeře v Miškolci nebo v Komorní opeře v Krakově. Operní repertoár Martina Gurbaľa zahrnuje víc než 25 rolí basového oboru. Za roli Dona Giovanniho získal nominaci na cenu Thálie za rok 2007. Martin Gurbaľ je žádaným koncertním pěvcem. Spolupracuje se Slovenskou filharmonií, Státní filharmonií Košice, Státním komorním orchestrem Žilina, Janáčkovou filharmonií v Ostravě, Moravskou filharmonií Olomouc, Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně, Filharmonií Brno, Pražskou komorní filharmonií a s orchestry v Krakově, Katovicích, Miškolci a Budapešti. Často koncertuje v Polsku, Maďarsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, Lotyšsku a na Maltě.

Petr Fiala
Petr Fiala / sbormistr

Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem sta osmdesáti skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje padesát let. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, loni pak za dlouholetou uměleckou činnost Cenu města Brna v oboru hudba.

Moravská filharmonie Olomouc

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Počátky orchestru jsou spjaty s dirigentskou osobností Františka Stupky. V čele Moravské filharmonie stály významné osobnosti české hudební kultury, za jejím dirigentským pultem se střídali přední světoví dirigenti, např. O. Klemperer, A. Janson, Lord Y. Menuhin,V. Neumann, S. Macura, Z. Mácal a další. Jejími hosty byly také významné umělecké osobnosti, např. S. Richter, I.Oistrach, G. Kremer, J. Suk, V. Hudeček, J. Carreras, J.Cura a mnoho dalších. Od roku 2005 je šéfdirigentem Petr Vronský. Orchestr věnuje pozornost velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století. Je samozřejmé, že Moravská filharmonie patří k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury – A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka a B. Martinů. Moravská filharmonie intenzivně propaguje soudobou českou i světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí, že již premiérovala více než 250 novinek. V poslední době se Moravská filharmonie specializuje na CD nahrávky hudby soudobých autorů.S velkým ohlasem vystupovala Moravská filharmonie v převážné většině evropských států, zúčastnila se významných mezinárodních hudebních festivalů, např. v Řecku, Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Rakousku ad.

Jaromír Michael Krygel
Jaromír M. Krygel / dirigent

Dirigent Jaromír M. Krygel studoval na Konzervatoři v Ostravě a je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde absolvoval ve třídě dirigenta Stanislava Macury. Již v době studia na konzervatoři se stal asistentem šéfdirigenta Moravské filharmonie Olomouc. Dále působil jako šéfdirigent Komorní filharmonie Brno a v roce 1997 byl jedním z nejmladších účastníků světově uznávané dirigentské soutěže Concours International de Jeunes Chefs d'Orchestre de Besancon. Několikrát se zúčastnil mistrovských interpretačních kurzů Bachakademie v Praze a na osobní pozvání H.Rillinga také Internaationale Bachakademie Stuttgart vedených jím osobně a J.E.Gardinerem. Spolupracoval s řadou orchestrů (např. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Komorní orchestr pražských symfoniků, Štátna filharmónia Košice, Štátny komorný orchester Žilina, Cappella Istropolitana, ad.) a sborů (Český filharmonický sbor Brno, Pražský filharmonický sbor, Kühnův smíšený sbor, Slovenský filharmonický sbor, Lúčnica ad.). Hostoval ve Francii, Německu, Itálii, Dánsku, Švédsku a Švýcarsku s programem operním i orchestrálním. Od roku 2009 je uměleckým ředitelem Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci a od téhož roku trvá též spolupráce s TV Noe, s níž realizoval hezkou řádku oratorních děl, která se vysílají dodnes (např. Massenet: Maří Magdaléna, Schubert: Mše G dur, Webber Lloyd: Requiem, Dvořák: Requiem, Bruckner: Te Deum). Významným uměleckým a dramaturgickým počinem bylo nastudování děl - Requiem od Camille Saint –Saënse (2014) a v loňském roce Donizettiho Messa di Gloria e Credo.